Obec se skládá ze dvou místních částí - Horní Počaply a Křivenice. Homí Počaply se připomínají poprvé v listině krále Václava II. z roku 1288, kterou rytíři Bohušovi z Počapel dává do dědičného držení ves Počaply. Počaply byly nakonec rozděleny na několik dílů. Jeden držel kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie na pražském Újezdě. Památkou na tuto dobu je počapelský kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Počaply od kartuziánů koupil do dědičného držení Kašpar z Počapel a v dalších generacích byl držitelem vsi syn Jan a nakonec vnučka Anna. Vedle kartuziánů, měl v Počaplech majetek i klášter benediktínek při bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. V roce 1465 prodala Počaply Anna z Počapel Radslavovi ze Šebířova. Ten měl i panství Beřkovice (Dolní Beřkovice). Radslavovi potomci užívali přídomku Beřkovský ze Šebířova. Ti v roce 1588 prodali Beřkovice Kryštofovi Vilémovi Sezimovi z Ústí, od něj je získal Zikmund Belvic z Nostvic, který v roce 1620 přikoupil i Počaply. Ačkoliv Zikmund Belvic z Nostvic, na Beřkovicích, Bechlíně, Počaplech a Střemech zemřel v roce 1621, byl jako účastník stavovského povstání v letech 1618 - 1620 souzen konfiskační komisí a v roce 1622 odsouzen ke ztrátě veškerého jmění. Konfiskované statky byly nejprve zastaveny a nakonec prodány Polyxeně Lobkowiczské z Pernštejna. Lobkowiczové byly vrchností v Dolních Beřkovicích až do skočení patrimoniální správy, kterou v roce 1850 nahradila správa státní. Historie Počapel je spojena i s panstvím Běškovice (dnes Horní Beřkovice). Někdy před rokem 1470 ziskal Beškovice Jan Firšic z Nabdína. Jeho stejnojmenný syn se oženil s Eliškou z Landšteina, která v roce 1493 koupila řadu vsí. Mezi nimi i část Počapel. V roce 1521 se Běškovice staly vlastnictvím Buriana Trčky z Lípy. Trčkové v roce 1527 vše prodali Kaplířům ze Sulevic. Od Kaplířů v roce 1560 vše koupil Kryštof z Lobkowicz na Bílině. Po Lobkowiczích dědil Jan z Rottalu, ktery nakonec Bílinu vlastnil a prodal město se zámkem a příslušenstvím zpět Lobkowiczům. Ale Běškovice v roce 1676 byly prodány Valdštejnům a od nich je za čtyři roky koupil František ze Scheidlemu. Jeho vnučka Marie Josefa ziskala Běškovice, Černouček, Mnětěš, Straškov, Kostomlaty, Libkovice, Bechlín, Předonín a Počaply. Vdala se Jana Humberta z Hartigu. Jejich potomci drželi Horní Beřkovice a s nimi i část Horních Počapel až do konce vrchnostenské správy.
O Křivenicích se poprvé píše v roce 1377. Tehdy část vsi drželi bratři Václav a Jan, synové zemřelého pražského měšťana Endrlina Stuka. Jiná část vsi patřila klášteru Hora Panny Marie augustiniánů-kanovníků v Kladsku. Z pozdějšich dokumentů lze odvodit, že Křivenice se staly součástí panství Liběchov a nakonec Dolní Beřkovice.
Na katastru obce byly v minulosti (1959 - 1981) postaveny tři elektrárny nazvané po okresním městě Elektrárna Mělník I-III.
Elektrárny se staly důležitým zdrojem pracovních míst a s obcí Horní Počaply jsou nerozlučně spojeny.
Obec Horní Počaply leží na hranici Středočeského a Ústeckého kraje při levém břehu dolního toku řeky Labe, cca 13 km od Mělníka. Obec tvoří dvě místní části - Horní Počaply a Křivenice.
Osídlení území obce se datuje do doby pravěku. Jak dokládají archeologické nálezy, území obce bylo osídleno již v neolitu.
